R O Z V O D Y A N E Z L E T I L Í
zpět...
Pod kamenem ROZVODY DĚTI, není uschována jen informace, že do mé advokátní praxe tato témata patří. Dělení majetku při rozvodech, stejně jako v jiných případech, to jsou případy, kdy se zastoupení advokátem vyplatí... Každopádně i když Vám nepůjde o to mít stále po ruce svého právníka, zvažte si, co by Vám mohla dát porada.
NABÍDKA:
• zastoupení v rozvodovém řízení (sporný rozvod i tzv. smluvený nesporný rozvod) včetně sepsání potřebných dokumentů, komplexní vypořádání vzájemných vztahů mezi rozvedenými manžely, vypořádání společného jmění manželů
• majetkové vztahy mezi manžely a registrovanými partnery, sepis předmanželské smlouvy, zajištění rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů
• zastupování ve sporech o svěření dítěte do péče a o úpravě styku rodiče s dítětem
• úprava výše výživného (mezi manžely, rozvedenými manželi, výživné dětí, výživné a úhrada nákladů neprovdané matky, výživné rodičů), vymáhání výživného zdarma, návrhy na snížení a zvýšení výživného
• osvojení, pěstounská péče, svěření dítěte do péče jiné osoby než rodičů (např. prarodičů)
• návrhy na popření otcovství
• žaloba na neplatnost manželství, žaloba na neexistenci manželství
STATISTIKA:
Soudy ČR vydaly do konce září 2015 rozhodnutí o 19,2 tisících rozvodech. Bylo to o 0,6 tisíce méně než o rok dříve. Návrh na rozvod podává nejčastěji (téměř v polovině případů) žena, 30 % bylo společných návrhů na rozvod. Pětina mužů i žen se rozvedla nejméně podruhé. Průměrný věk rozvedeného muže byl 43,9 roku, ženy 41,0 roku. Celkem 8,1 tisíce rozvodů (42,2 %) ukončilo manželství bez nezletilých dětí. Ostatních 11,1 tisíce rozvodů se týkalo i 17,2 tisíce nezletilých dětí. Nejčastěji se rozvod konal v 7. roce trvání manželství.
PŘÍČINA?
Albert Einstein (fyzik, autor teorie relativity) i na to přišel: „Hlavní příčinou rozvodů je manželství.“ Luis De Boissy zase prohlásil moudro:
„Jediné, co je horší jak předčasné manželství, je opožděný rozvod.“což tak trochu připomíná rčení: že je lepší se dobře oběsit, než špatně oženit...
Ale nedělejme paniku! Ideální manželství by mohlo existovat! To věděl z citovaných autorit ten nejstarší - Sókratés (-469 – -399 př. n. l.): „Ideální manželství má dva předpoklady, muž musí být hluchý, žena slepá.“
PREVENCE?
Mít namísto manžela "přítele" a manželky "přítelkyni". Mnozí se snaží namluvit, že právní institut rodiny je historicky překonaný a zaniká. To ale neznamená, že z tzv. volného svazku nemohou vyvstat právní spory, odpovědnostní rodičovské či majetkoprávní problémy.
Mimochodem současní neomarxisté včele EU překračují a opomíjejí v duchu převratného "sociálního inženýrství" právě Marxovu zásadu, že rodina je základ státu. Takže když právně rodinu nemá vymezovat zákon a jistoty v semknutosti sobě nejbližších lidí, pak i stát (na piedestalu multikulturismu) nepotřebuje hranice.
ROZLUKA
Nejdříve vtip a pak otázka. Přijde pan Kohn domů a hned prohlašuje: "Sára, rozvádíme se od stolu i od lože!" "Proboha, Kohn, tak ty už ani jíst nemůžeš?"
A teď ta otázka. Co myslíte, byl tehdy rozvod od stolu a od lože ukončením manželství?
Nebyl. Pouze zbavil manžele povinnosti žít spolu. Manželství za života obou manželů definitivně ukončovala až rozluka. Ta ale byla dle §111 všeobecného zákoníku občanského zakázána a kanonické právo ji neuznává dodnes. Po vzniku Československé republiky byla ROZLUKA zpřístupněna všem (umožnil ji zákon č. 320/1919). Důvody rozluky se Vám asi budou zdát komické. Patřily mezi ně: cizoložství, odsouzení do vězení na tři a více let, zlomyslné opuštění manžela, ubližování manželovi, ukládání o jeho život a zdraví, zhýralý život, duševní poruchy nebo pijáctví, hluboký manželský rozvrat, nebo konečně - posledním důvodem byl nepřekonatelný odpor. Ostatně tento poslední důvod lze slýchávat v soudních síních i dnes. Rozluka byla zrušena až v roce 1949 nahrazena rozvodem, který vedl nově k úplnému zániku manželství.
JAK JE TOMU DNES?
Problematika zániku manželství, resp. jeho rozvodu se vynachází v druhé části současného - nového občanského zákoníku, konkrétně v §§ 755 - 758. Možná vytane otázka, jak se tam ocitl? Odpověď je prostá, zákon o rodině /zák. č. 94/1963 Sb./ byl zrušen a vše je včleněno v novém občanském zákoníku.
Dnes je rozvod jedním z několika způsobů zániku manželství. To dále zaniká smrtí jednoho z manželů, prohlášením manžela za mrtvého a nově od 1. 1. 2014 také změnou pohlaví dle § 29 občanského zákoníku.
KDY MŮŽE BÝT MANŽELSTVÍ ROZVEDENO?
Pouze za předpokladu, že je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Co si lze pod tím představit? V praktickém životě to může znamenat, že manželé spolu například nežijí. Nyní pozor: nezaměňovat pojmy nežijí a nebydlí. Co znamená „nežijí“ určuje § 758. Dle něj manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.“ To jednoduše znamená, že manželé spolu mohou stále bydlet, ale již společně nehospodaří, nemluví spolu či nesdílejí společnou lóži. (Laik by namítl, že to připomíná rozluky, postupné osamostatnění do úplného odtržení, ale pozor: je to zase jiné ....)
TŘI OMEZENÍ PRO ROZVOD
Soud manželství nerozvede, pokud by byl tento rozvod v rozporu:
DVA TYPY ROZVODŮ
V novém občanském zákoníku nalezneme dva druhy rozvodů. V § 756 nalezneme tzv. rozvod sporný, tedy rozvod se zjišťováním příčin rozvratu a o paragraf dále tzv. rozvod nesporný, u kterého se příčiny rozvratu nezjišťují.
SPORNÝ ROZVOD
Rozvod sporný je rozvodem, ve kterém soud hledá příčiny manželského rozvratu. Zjišťuje, zda je manželství rozvráceno hluboce, trvale a nenapravitelně, pak to, zda nelze očekávat jeho obnovení a dále také musí „odhalit“, co k tomuto stavu vedlo a zároveň co tomu předcházelo. Tyto skutečnosti lze zjistit pouze na základě výslechu obou manželů a jejich tvrzeních. Sporný rozvod se koná typicky v situaci, kdy jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí či nesouhlasí s výživným rozvedeného manžela nebo např. nesouhlasí s úpravou poměrů k nezletilému dítěti.
NESPORNÝ ROZVOD
Druhým typem rozvodu je rozvod nesporný. Při něm se příčiny rozvratu nezjišťují. Postačuje, aby se druhý manžel připojil k návrhu na rozvod, který podává ten prvý. V praxi to vypadá takto: oba manželé s rozvodem souhlasí a domluví se na všem podstatném. Soud pak jejich manželství rozvede, aniž by zjišťoval příčiny rozvratu manželství. Tedy za předpokladu, že toto shodné tvrzení je také pravdivé.
Pak už je to jako v pohádkách. Ne tři přání, ale tři podmínky a platí dohromady - kumulativně:
Pokud jde o nezletilé děti, nestačí konstatovat nebo doložit, že ohledně úpravy poměrů k dětem, jste se domluvili. Soud písemně uzavřenou dohodu mezi Vámi musí schválit !!! Setkal jsem se s případem, kdy alimenty k dětem byly pro jednoho z rodičů skoro nicotným závazkem. Výživné je však nárokem nezletilého dítěte a toho obejít nelze. Proto se dětem stanovuje kolizní opatrovník, aby dohlédl aby v něčem nepřišly zkrátka.
Onehdy jsem se setkal s případem, kdy se manželé dohodli na rozvodu, děti byly zletilé, ale majetek zatím řešit nechtěli. Sporný či nesporný rozvod? Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu, dělení řízení na sporné a nesporné je dělení teoretické, vyplývající ze samé podstaty projednávaných věcí. Pakliže oba s rozvodem souhlasí, jedná se o rozvod dohodou a nezáleží na tom, že ještě není vypracovaná dohodu o vypořádání SJM. Ostatně vypořádání SJM lze učinit kdykoliv po rozvodu.
To slůvko "kdykoliv" však není správné. Pakliže to nestihnete do 3 let od konce manželství, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech manželů: společných pohledávkách a závazcích.
ŘÍZENÍ O ROZVOD MANŽELSTVÍ
Řízení o rozvod manželství je zakotven v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Jedná se o poměrně nový zákon, který upravuje procesní stránku rozvodu manželství, kterou nalezneme od § 383 po § 399.
Co se týká věcné příslušnosti, příslušným soudem bude vždy soud okresní. Místně příslušný je soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů. Není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.
ŘÍZENÍ O ROZVOD POUZE NA NÁVRH
Řízení o rozvod manželství lze zahájit pouze na návrh jednoho z manželů po novotě společným návrhem obou manželů. Z toho vyplývá, že nikdo jiný, než manželé, návrh na rozvod manželství podat nemůže. Zákon umožňuje podat zpětvzetí návrhu na zahájení řízení, ale to má účinky pouze v případě, že i druhý manžel s tímto zpětvzetím souhlasí, resp. nevysloví s návrhem z vážných důvodů nesouhlas.
Soud musí vždy vyslechnout účastníky řízení, tedy oba dva manžele, kromě případu, kdy by výslech manželů byl spojen s velkými obtížemi. Soud také může provést i jiné než jen účastníky navržené důkazy, je-li to třeba ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu, nebo je-li toho třeba ke zjištění zájmů nezletilých účastníků, pro něž nemůže být manželství rozvedeno, ačkoli je rozvráceno. Jedná-li se o nesporný rozvod, není odvolání proti rozsudku přípustné.
Ve sporném rozvodu je lhůta k odvolání standardních 15 dní od doručení rozsudku. Proti rozsudku není možné podat kromě dovolání mimořádné opravné prostředky, tedy žalobu na obnovu řízení ani žalobu pro zmatečnost.
Rozvod manželství je nepříjemnou záležitostí. V praxi jsem prošel řadou komplikovaných rozvodů, a proto vím, co je třeba prvořadě řešit, aby tyto záležitosti byly co nejméně traumatizující a zachovaly vzájemnou důstojnost partnerů pro mnohem důležitější dialogy pro potřeby společných dětí. Ač nejsem mediátorem, byť jsem sedával kdysi v předmanželských poradnách, mám na svém kontě celou řadu usmíření partnerů, kdy jejich status quo soud ani schvalovat nemusel, protože nakonec ani k řízení nedošlo.
I advokát se může přičinit, zda rozchod dvou dříve velmi blízkých lidí bude mít svou noblesu, nebo se vzájemně partneři vyprovokují k ostudným projevům a naschválnostem.
To však neznamená, že slušnost znamená nedůvodnou smírnost. Vysvětlím, podle jakého klíče se dělí společné jmění po rozvodu, jak je vhodné řešit i otázku dalšího bydlení. Totéž platí i o mé prakticky zcela zažité pomoci při určování, zda jsou předpoklady střídavé výchovy dětí, je přiměřené či nedostatečné či příliš vysoké výživné. O určení snížení nebo zvýšení výživného lze u zletilých i nezletilých dětí žádat i na dobu 3 let zpětně. V případě, že vyživovací povinnost určená soudem po rozvodu není plněna, pak Vás mohu zastoupit bez nároku na svou odměnu v exekučním řízení.
NABÍDKA:
• zastoupení v rozvodovém řízení (sporný rozvod i tzv. smluvený nesporný rozvod) včetně sepsání potřebných dokumentů, komplexní vypořádání vzájemných vztahů mezi rozvedenými manžely, vypořádání společného jmění manželů
• majetkové vztahy mezi manžely a registrovanými partnery, sepis předmanželské smlouvy, zajištění rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů
• zastupování ve sporech o svěření dítěte do péče a o úpravě styku rodiče s dítětem
• úprava výše výživného (mezi manžely, rozvedenými manželi, výživné dětí, výživné a úhrada nákladů neprovdané matky, výživné rodičů), vymáhání výživného zdarma, návrhy na snížení a zvýšení výživného
• osvojení, pěstounská péče, svěření dítěte do péče jiné osoby než rodičů (např. prarodičů)
• návrhy na popření otcovství
• žaloba na neplatnost manželství, žaloba na neexistenci manželství
STATISTIKA:
Soudy ČR vydaly do konce září 2015 rozhodnutí o 19,2 tisících rozvodech. Bylo to o 0,6 tisíce méně než o rok dříve. Návrh na rozvod podává nejčastěji (téměř v polovině případů) žena, 30 % bylo společných návrhů na rozvod. Pětina mužů i žen se rozvedla nejméně podruhé. Průměrný věk rozvedeného muže byl 43,9 roku, ženy 41,0 roku. Celkem 8,1 tisíce rozvodů (42,2 %) ukončilo manželství bez nezletilých dětí. Ostatních 11,1 tisíce rozvodů se týkalo i 17,2 tisíce nezletilých dětí. Nejčastěji se rozvod konal v 7. roce trvání manželství.
PŘÍČINA?
Albert Einstein (fyzik, autor teorie relativity) i na to přišel: „Hlavní příčinou rozvodů je manželství.“ Luis De Boissy zase prohlásil moudro:
„Jediné, co je horší jak předčasné manželství, je opožděný rozvod.“což tak trochu připomíná rčení: že je lepší se dobře oběsit, než špatně oženit...
Ale nedělejme paniku! Ideální manželství by mohlo existovat! To věděl z citovaných autorit ten nejstarší - Sókratés (-469 – -399 př. n. l.): „Ideální manželství má dva předpoklady, muž musí být hluchý, žena slepá.“
PREVENCE?
Mít namísto manžela "přítele" a manželky "přítelkyni". Mnozí se snaží namluvit, že právní institut rodiny je historicky překonaný a zaniká. To ale neznamená, že z tzv. volného svazku nemohou vyvstat právní spory, odpovědnostní rodičovské či majetkoprávní problémy.
Mimochodem současní neomarxisté včele EU překračují a opomíjejí v duchu převratného "sociálního inženýrství" právě Marxovu zásadu, že rodina je základ státu. Takže když právně rodinu nemá vymezovat zákon a jistoty v semknutosti sobě nejbližších lidí, pak i stát (na piedestalu multikulturismu) nepotřebuje hranice.
ROZLUKA
Nejdříve vtip a pak otázka. Přijde pan Kohn domů a hned prohlašuje: "Sára, rozvádíme se od stolu i od lože!" "Proboha, Kohn, tak ty už ani jíst nemůžeš?"
A teď ta otázka. Co myslíte, byl tehdy rozvod od stolu a od lože ukončením manželství?
Nebyl. Pouze zbavil manžele povinnosti žít spolu. Manželství za života obou manželů definitivně ukončovala až rozluka. Ta ale byla dle §111 všeobecného zákoníku občanského zakázána a kanonické právo ji neuznává dodnes. Po vzniku Československé republiky byla ROZLUKA zpřístupněna všem (umožnil ji zákon č. 320/1919). Důvody rozluky se Vám asi budou zdát komické. Patřily mezi ně: cizoložství, odsouzení do vězení na tři a více let, zlomyslné opuštění manžela, ubližování manželovi, ukládání o jeho život a zdraví, zhýralý život, duševní poruchy nebo pijáctví, hluboký manželský rozvrat, nebo konečně - posledním důvodem byl nepřekonatelný odpor. Ostatně tento poslední důvod lze slýchávat v soudních síních i dnes. Rozluka byla zrušena až v roce 1949 nahrazena rozvodem, který vedl nově k úplnému zániku manželství.
JAK JE TOMU DNES?
Problematika zániku manželství, resp. jeho rozvodu se vynachází v druhé části současného - nového občanského zákoníku, konkrétně v §§ 755 - 758. Možná vytane otázka, jak se tam ocitl? Odpověď je prostá, zákon o rodině /zák. č. 94/1963 Sb./ byl zrušen a vše je včleněno v novém občanském zákoníku.
Dnes je rozvod jedním z několika způsobů zániku manželství. To dále zaniká smrtí jednoho z manželů, prohlášením manžela za mrtvého a nově od 1. 1. 2014 také změnou pohlaví dle § 29 občanského zákoníku.
KDY MŮŽE BÝT MANŽELSTVÍ ROZVEDENO?
Pouze za předpokladu, že je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Co si lze pod tím představit? V praktickém životě to může znamenat, že manželé spolu například nežijí. Nyní pozor: nezaměňovat pojmy nežijí a nebydlí. Co znamená „nežijí“ určuje § 758. Dle něj manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.“ To jednoduše znamená, že manželé spolu mohou stále bydlet, ale již společně nehospodaří, nemluví spolu či nesdílejí společnou lóži. (Laik by namítl, že to připomíná rozluky, postupné osamostatnění do úplného odtržení, ale pozor: je to zase jiné ....)
TŘI OMEZENÍ PRO ROZVOD
Soud manželství nerozvede, pokud by byl tento rozvod v rozporu:
- se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody,
- se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Když ale manželé spolu již tři roky nežijí, tento důvod neplatí!
- mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
DVA TYPY ROZVODŮ
V novém občanském zákoníku nalezneme dva druhy rozvodů. V § 756 nalezneme tzv. rozvod sporný, tedy rozvod se zjišťováním příčin rozvratu a o paragraf dále tzv. rozvod nesporný, u kterého se příčiny rozvratu nezjišťují.
SPORNÝ ROZVOD
Rozvod sporný je rozvodem, ve kterém soud hledá příčiny manželského rozvratu. Zjišťuje, zda je manželství rozvráceno hluboce, trvale a nenapravitelně, pak to, zda nelze očekávat jeho obnovení a dále také musí „odhalit“, co k tomuto stavu vedlo a zároveň co tomu předcházelo. Tyto skutečnosti lze zjistit pouze na základě výslechu obou manželů a jejich tvrzeních. Sporný rozvod se koná typicky v situaci, kdy jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí či nesouhlasí s výživným rozvedeného manžela nebo např. nesouhlasí s úpravou poměrů k nezletilému dítěti.
NESPORNÝ ROZVOD
Druhým typem rozvodu je rozvod nesporný. Při něm se příčiny rozvratu nezjišťují. Postačuje, aby se druhý manžel připojil k návrhu na rozvod, který podává ten prvý. V praxi to vypadá takto: oba manželé s rozvodem souhlasí a domluví se na všem podstatném. Soud pak jejich manželství rozvede, aniž by zjišťoval příčiny rozvratu manželství. Tedy za předpokladu, že toto shodné tvrzení je také pravdivé.
Pak už je to jako v pohádkách. Ne tři přání, ale tři podmínky a platí dohromady - kumulativně:
- ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí (smysl této podmínky tkví v tom, aby manželé neučinili unáhlené rozhodnutí),
- manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil (sleduje se zde zásada tzv. „blaha dítěte“),
- manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu (zde se vyžaduje forma písemná s úředně ověřenými podpisy).
Pokud jde o nezletilé děti, nestačí konstatovat nebo doložit, že ohledně úpravy poměrů k dětem, jste se domluvili. Soud písemně uzavřenou dohodu mezi Vámi musí schválit !!! Setkal jsem se s případem, kdy alimenty k dětem byly pro jednoho z rodičů skoro nicotným závazkem. Výživné je však nárokem nezletilého dítěte a toho obejít nelze. Proto se dětem stanovuje kolizní opatrovník, aby dohlédl aby v něčem nepřišly zkrátka.
Onehdy jsem se setkal s případem, kdy se manželé dohodli na rozvodu, děti byly zletilé, ale majetek zatím řešit nechtěli. Sporný či nesporný rozvod? Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu, dělení řízení na sporné a nesporné je dělení teoretické, vyplývající ze samé podstaty projednávaných věcí. Pakliže oba s rozvodem souhlasí, jedná se o rozvod dohodou a nezáleží na tom, že ještě není vypracovaná dohodu o vypořádání SJM. Ostatně vypořádání SJM lze učinit kdykoliv po rozvodu.
To slůvko "kdykoliv" však není správné. Pakliže to nestihnete do 3 let od konce manželství, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech manželů: společných pohledávkách a závazcích.
ŘÍZENÍ O ROZVOD MANŽELSTVÍ
Řízení o rozvod manželství je zakotven v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Jedná se o poměrně nový zákon, který upravuje procesní stránku rozvodu manželství, kterou nalezneme od § 383 po § 399.
Co se týká věcné příslušnosti, příslušným soudem bude vždy soud okresní. Místně příslušný je soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů. Není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.
ŘÍZENÍ O ROZVOD POUZE NA NÁVRH
Řízení o rozvod manželství lze zahájit pouze na návrh jednoho z manželů po novotě společným návrhem obou manželů. Z toho vyplývá, že nikdo jiný, než manželé, návrh na rozvod manželství podat nemůže. Zákon umožňuje podat zpětvzetí návrhu na zahájení řízení, ale to má účinky pouze v případě, že i druhý manžel s tímto zpětvzetím souhlasí, resp. nevysloví s návrhem z vážných důvodů nesouhlas.
Soud musí vždy vyslechnout účastníky řízení, tedy oba dva manžele, kromě případu, kdy by výslech manželů byl spojen s velkými obtížemi. Soud také může provést i jiné než jen účastníky navržené důkazy, je-li to třeba ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu, nebo je-li toho třeba ke zjištění zájmů nezletilých účastníků, pro něž nemůže být manželství rozvedeno, ačkoli je rozvráceno. Jedná-li se o nesporný rozvod, není odvolání proti rozsudku přípustné.
Ve sporném rozvodu je lhůta k odvolání standardních 15 dní od doručení rozsudku. Proti rozsudku není možné podat kromě dovolání mimořádné opravné prostředky, tedy žalobu na obnovu řízení ani žalobu pro zmatečnost.
Rozvod manželství je nepříjemnou záležitostí. V praxi jsem prošel řadou komplikovaných rozvodů, a proto vím, co je třeba prvořadě řešit, aby tyto záležitosti byly co nejméně traumatizující a zachovaly vzájemnou důstojnost partnerů pro mnohem důležitější dialogy pro potřeby společných dětí. Ač nejsem mediátorem, byť jsem sedával kdysi v předmanželských poradnách, mám na svém kontě celou řadu usmíření partnerů, kdy jejich status quo soud ani schvalovat nemusel, protože nakonec ani k řízení nedošlo.
I advokát se může přičinit, zda rozchod dvou dříve velmi blízkých lidí bude mít svou noblesu, nebo se vzájemně partneři vyprovokují k ostudným projevům a naschválnostem.
To však neznamená, že slušnost znamená nedůvodnou smírnost. Vysvětlím, podle jakého klíče se dělí společné jmění po rozvodu, jak je vhodné řešit i otázku dalšího bydlení. Totéž platí i o mé prakticky zcela zažité pomoci při určování, zda jsou předpoklady střídavé výchovy dětí, je přiměřené či nedostatečné či příliš vysoké výživné. O určení snížení nebo zvýšení výživného lze u zletilých i nezletilých dětí žádat i na dobu 3 let zpětně. V případě, že vyživovací povinnost určená soudem po rozvodu není plněna, pak Vás mohu zastoupit bez nároku na svou odměnu v exekučním řízení.
